ArchiMate – použití

ArchiMate je určený pro srozumitelné a stručné vysvětlení vybraného tématu a jeho souvislostí. Očekávanými příjemci takových výstupů jsou lidé na různých pozicích v celé organizaci.

Nejčastěji ho používám k jednoduchému vysvětlení stávajícího nebo plánovaného stavu zástupcům businessu nebo top managementu, což jsou lidé, kteří svět kolem sebe nevnímají tak strukturovaně, jako technicky zaměření lidé. Proto se zaměřuji jen na to hlavní a vše, co není důležité ignoruji.

Srozumitelně nebo detailně

ArchiMate je navržen pro 80 % nejběžnějších případů použití a nikdy si nekladl ambici, aby pokryl všechna myslitelná témata a úrovně detailu. Pak by totiž musel být mnohem rozsáhlejší a složitější, což je přesně to, čemu se jeho autoři chtěli vyhnout.

ArchiMate proto (a nejen proto) není vhodný pro vytváření detailních podkladů pro vývojáře nebo obdobné role v organizaci. Ti totiž potřebují dané téma zcela exaktně a detailně popsat a k tomu jsou mnohem vhodnější jiné způsoby popisu.

I když budu popisovat jen hrubou úroveň, pro kterou je ArchiMate navržený, pořád mám několik možností, jak ji zachytit. Pojďme si to ukázat na příkladu. Na obrázku je jedna a ta samá situace zachycena dvěma způsoby. Vlevo stručně, vpravo podrobněji.

Ve většině případů mi postačí levý způsob, pravý budu potřebovat jen pro úzkou skupinu kolegů. Hodně lidí si ale chce ušetřit práci, tak vytvoří jen pravý a ten pak ukazuje všem s argumentem, že je i tak dobře srozumitelný. Jenže on není. Není srozumitelný pro ty, kteří neznají detail (a pro ně to přeci kreslíme) a pro ty, kteří nepřemýšlí tak strukturovaně jako my.

Vždy vytvářejte a používejte nejprve jednoduché obrázky.

Teprve, když je to potřeba, vytvořte další detailnější obrázky pro ty, které detail opravdu zajímá.

ArchiMate, BPMN, UML

Pro velmi detailní popisy jsou vhodné jiné grafické jazyky jako jsou například BPMN pro popis procesů a UML pro oblast softwarového inženýrství a nemá smysl snažit se je ArchiMatem nahradit. Varuji před tím, protože jsem viděl v ArchiMatu zakreslené detailní procesy včetně zachycení bazénů (pool), plaveckých drah (swim line) nebo sekvenční diagramy. To je ale parketa pro BPMN a UML a přetížení ArchiMatu tímto směrem přinese jedině nepochopení.

Pojďme si ukázat doporučené použití ArchiMatu a ostatních jazyků na schématu níže.

Schéma ukazuje, že pokud chceme popisovat hrubou úroveň, je vhodné použít ArchiMate, pro detailní popisy procesů, dat a aplikací pak BPMN a UML. Pro detailní popisy oblastí, které BPMN ani UML nepokrývá (např. technologie, motivace, migrace) je rozhodnutí na vás. Mnoho mých zákazníků se například rozhodlo používat ArchiMate i pro detailní popis technologií, protože je to mnohem vhodnější než Microsoft Visio nebo Powerpoint se svými proprietárními vzorníky a tvary.

ArchiMate nepotřebuji…

Ortodoxní zastánci BPMN a UML někdy tvrdí, že k hrubému popisu čehokoli lze použít i jejich oblíbené jazyky nebo jejich kombinaci a ArchiMate vlastně vůbec nepotřebují. Obsahově by si s BPMN a UML možná vystačili, problém by ale nastal v tom, že by každý použil jiné části UML a BPMN a vzájemně by si nerozuměli. Hlavní benefit ArchiMatu totiž nespočívá v tom, že by přinesl něco zásadně nového, ale v jeho jednoduchosti pro výrazně větší publikum, a hlavně ve standardizaci.

Více témat najednou

Možná největší benefit ArchiMatu ale spočívá ještě v něčem jiném. A tím je možnost zachytit více oblastí nebo dokonce všechny jedním konzistentním způsobem na jednom obrázku (o modelování stále až později).

Záměrně jsem tuto možnost nezmiňoval v prvním dílu, protože tato výhoda je pro mnohé také velmi záludnou pastí.

Hodně lidí má totiž nutkavou potřebu najednou sdělit vše, všem a se všemi souvislostmi. A když vidí tuto možnost v ArchiMatu, začnou vytvářet obří obrázky, pro jejichž vytištění budete nutně potřebovat plotter. I když plotter nakonec seženete, nebude vašemu obrázku nikdo rozumět a skončí ve vaší kanceláři nebo v kanceláři vašeho šéfa jako jistá forma abstraktního umění. Budete nad ním maximálně uznale pokyvovat hlavami, ale k ničemu jinému použít nepůjde. Proto:

Vždy přemýšlejte, pro koho je váš výstup určený a co mu chcete sdělit.

A to ještě před tím, než ho začnete vytvářet.

Pokud ale dokážete sami sebe uhlídat, pak můžete s tímto přístupem zachytit to nejdůležitější pro vaše okolí – situace, kde se jednotlivé oblasti prolínají. Například, kterými aplikacemi jsou podporovány business procesy, jakou infrastrukturu potřebuji pro běh aplikací anebo proč bychom se měli vydat právě touto cestou a co to znamená (strategie, motivace, …).

Volnost vs. zodpovědnost

AchiMate poskytuje relativní volnost pro vyjádření jen toho, co je důležité, nedůležité bychom měli ignorovat. Při popisu procesu nemusíte například začínat ani končit událostmi (na rozdíl od BPMN), nemusíte zachytit všechny vazby a možnosti. Také byste neměli popisovat situace, které nastávají jen občas.

Někteří nováčci jsou touto volností zaskočení, protože zjišťují, že volba správného popisu je jen a jen na nich, a tedy i zodpovědnost za čitelnost a srozumitelnost celého obrázku.

Vazby

V jedné oblasti je ale ArchiMate velmi striktní. Tou oblastí jsou vazby. Vazby mají přesně definovaný význam a místo svého použití a nelze je volně zaměňovat mezi sebou nebo si vybírat zrovna tu, která se mi nejvíce líbí. Právě pomocí vazeb totiž dokážeme správně přečíst celý obrázek. Jednou vazbou vyjádříme například to, že danou službu někdo poskytuje a druhou vazbou vztah, kdy službu někdo konzumuje. Pokud bychom vazby (ale třeba i jen jejich směry) zaměnili, pak by výsledný obrázek sděloval přesný opak nebo něco zcela jiného.

Levá část obrázku používá vazby korektně, a až se s nimi seznámíme blíže, dokážeme jej interpretovat například tak, že CRM poskytuje službu Vyhledání klienta, kterou používá proces Identifikace klienta. Pravá část obrázku nám ale sděluje jen to, že CRM, Vyhledání klienta a Identifikace klienta spolu nějak souvisejí, nevíme ale jak, a to ani v jakém směru. Interpretovat jej můžeme zcela rozdílně, například tak, že CRM volá cizí službu Vyhledání klienta, která následně volá proces Identifikace klienta. A to jsme opravdu sdělit nechtěli.

Pokud příjemce obrázku nerozumí, je to problém. Mnohem větší problém ale je, pokud si mylně myslí, že mu rozumí.

Třídy, instance, logický a fyzický popis

ArchiMate není určený pro automatizaci softwarového vývoje, a tak na rozdíl od UML nerozlišuje třídy a instance. Můžete jej použít k popisu jak tříd, tak jejich instancí a podle potřeby je i kombinovat na jednom obrázku.

ArchiMate se většinou používá k popisu logických komponent (ERP, CRM), můžeme ho ale použít i pro popis fyzických komponent a produktů (SAP, Salesforce). Velmi často je dokonce vhodné oba popisy provázat, aby bylo zřejmé, jak bude nějaká logická komponenta konkrétně realizována.

Obrázek popisuje hypotetickou situaci, kdy aplikaci typu CRM (logický pohled) realizujete kombinací konkrétních produktů Siebel, Salesforce a částečně i implementací vlastního řešení.

Příště

Tímto a předchozím článkem jsem se snažil vysvětlit, co ArchiMate je a jak ho použít, v dalších dílech se zaměříme na jeho strukturu a detailnější popis jednotlivých elementů a vazeb.

Zanechat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *