ArchiMate – obsah

ArchiMate se stejně jako ostatní grafické jazyky definuje základní pojmy (concept), které dělí do dvou hlavních kategorií – elementů (element) a vazeb (relationship), které můžete použít k jejich propojení.

Elementy

Elementy jsou základní stavební prvky jazyka. Vyjádřené jsou zpravidla pomocí „krabiček“ s ikonkami. Ty nejčastěji popisují něco, co existuje, činnosti, které někdo nebo něco vykonává, motivaci nebo další témata.

Vazby

Vazby vyjadřují vztahy mezi elementy a jsou zpravidla znázorněné pomocí různých čar se značkami na koncích.

Viewpointy

S elementy a vazbami to ale nekončí, na rozdíl od jiných jazyků definuje ArchiMate i hlediska, kterým se ale i u nás nejčastěji říká anglickým viewpoint.

Viewpoint představuje perspektivu, ze které se na něco dívám a to, co vidím je pohled (view). Nebudeme se zatím příliš trápit teorií, tak si pro zjednodušení můžeme představit viewpoint jako šablonu, která nám říká, jak máme vybrané téma zachytit.

Viewpointy jsou jedna z nejdůležitějších věcí v Archimatu, přesto je hodně lidí ignoruje. Částečně je to dané nepochopením, hlavním důvodem je ale absence podpory viewpointů v nejvíce rozšířených nástrojích Sparx Systems Enterprise Architect a MS Visio.

O smyslu a použití viewpointů napíšu podrobněji v některém z pozdějších dílů.

Elementy

Přístup autorů k tvorbě jazyka mi přijde geniální. Přemýšleli, jak různé věci a situace popisujeme mluveným jazykem a podle toho vytvořili ArchiMate.

Aktivní, behaviorální a pasivní

Když popisujeme nějaký příběh nebo situaci, používáme věty, které se skládají z větných členů. (Kdo si nepamatuje, jedná se o učivo prvního stupně základní školy.) Hlavní větné členy jsou podmět, který vyjadřuje osobu nebo věc, sloveso, které popisuje nějaké chování a předmět, který vyjadřuje věc, se kterou pracujeme. V ArchiMatu těmto třem členům odpovídají aktivní struktury, behaviorální elementy a pasivní struktury.

Když budeme chtít někomu slovně popsat, jak vypadá založení účtu v bance, můžeme to pospat větou: Poradce zakládá účet. A úplně stejně to vyjádříme graficky v ArchiMatu.

Poradce je podmět (aktivní struktura), zakládá sloveso (behaviorální element) a účet je předmět (pasivní struktura).

Tento přístup se dá použít i v jiných oblastech, např. při popisu aplikací nebo infrastruktury. Můžu tak zachytit, že aplikace CRM (aktivní struktura) spravuje (behaviorální element) klientská data (pasivní struktura) nebo že Firewall (aktivní struktura) filtruje (behaviorální element) pakety (pasivní struktura).

Typy elementů se od sebe odlišují i vizuálně. Aktivní a pasivní jsou vyjádřeny obdélníky s ostrými rohy, behaviorální pak pomocí obdélníků se zakulacenými rohy.

Vrstvy

Aby se nám elementy pro popisy různých oblastí nemíchaly mezi sebou, jsou rozděleny do vrstev. Základní vrstvy jsou business, aplikační a technologická. Myslím, že jejich zaměření je jasné a nemá cenu ho vysvětlovat.

Protože na každé vrstvě platí dělení elementů na aktivní, behaviorální a pasivní, můžeme tuto myšlenku zachytit pomocí následujícího schématu.

V prvním dílu jsem popisoval ještě další témata, která se dají pomocí ArchiMatu vyjádřit, jako je strategie, motivace, projekty, fyzický svět. I tyto elementy jsou zorganizovány do vrstev nebo dalších vertikál (motivace) a proto celé schéma je trošku bohatší.

Od strategie se vše odvíjí, proto je uvedena zcela nahoře. Fyzický svět je chápán jako podmnožina technologického světa a pohled na projekty a změny v čase je součástí Implementační a migrační vrstvy. Motivace pak stojí stranou, protože se může vztahovat k jakékoliv vrstvě.

Vrstvy jsou si místy dost podobné, některé elementy najdeme na každé z nich, mají ale odlišný význam.

Každá vrstva má svoji vlastní barvu, takže na výsledném obrázku okamžitě poznáme, které oblasti zachycují jednotlivé elementy.

Všechny elementy ArchiMatu jsou znázorněny na následujícím přehledu notace. Doplňkové vrstvy nejsou zachyceny přesně podle schématu výše, pro porozumění notaci to ale vůbec nevadí.

Odlišné uspořádání jsme zvolili proto, abyste si přehled notaci mohli vytisknout na A3 a připíchnout si ho na paraván před svým stolem. Pokud bychom zcela následovali schéma vrstev, vyšla by z toho A3 na výšku a ta by se vám na standardní paraván nevešla.

Přehled notace si ve formátu PDF můžete stáhnout přímo na našich stránkách v sekci ke stažení.

Na školeních a přednáškách se vždy ptám, jestli si účastníci myslí, že je elementů málo, hodně nebo přiměřeně. Nejčastější odpověď je přiměřeně. (Nevylučuji, že účastníci takto odpovídají z opatrnosti.)

Když si uvědomíme, co vše se pomocí AchiMatu dá popsat, tak elementů opravdu není příliš mnoho. Navíc část z nich pravděpodobně nikdy nepoužijete, takže zapamatovat si stačí jen ty nejdůležitější.

Dvě podoby elementů

Pokud jste se na obrázek podívali pozorně, všimli jste si, že většinu elementů lze vyjádřit dvěma způsoby. Výchozí způsob (říkám mu „krabičkový“) je univerzálně použitelný, druhý způsob (alternativní) je zpravidla mnohem čitelnější.

Při popisu business procesu je pro vyjádření aktéra vhodnější použít alternativní, protože všichni hned uvidí, kdo proces vykonává a odliší ho od samotného procesu.

Pomocí stejného elementu dá vyjádřit i organizační struktura, v tomto případě je ale lepší použít výchozí zápis, protože organizační strukturu stejně jako jiné hierarchie vyjádříme pomocí zanoření. A zanořovat panáčka (alternativní zápis) do panáčka není až tak přehledné. Z mně neznámých příčin toto odůvodnění na přednáškách vždy někoho rozesměje. 🙂

Který ze způsobů zobrazení elementů ve svých obrázcích použijete je na vás, standard umožňuje oba v jakékoliv situaci. Moje doporučení je ale následující a platné nejen pro různé formy zápisu:

Nebuďte kreativní a nesnažte se použít vše, co máte k dispozici. Inspirujte se příklady druhých (zkušených).

Vazby

ArchiMate obsahuje relativně hodně vazeb a jejich použití striktně definováno. Také se dělí do několika kategorií (strukturální, závislosti, dynamické, ostatní apod.), pro praktické použití znalost tohoto dělení není příliš důležitá.

Každá vazba vypadá vizuálně jinak, některé se liší jen nepatrně – typem čáry nebo zakončení a mají určenu oblast použití. Zatím si je popíšeme jen stručně.

  • Composition – element se skládá z jiných elementů
  • Aggregation – element seskupuje jiné elementy
  • Assignment – aktivní element vykonává nějakou činnost
  • Realization – element je vytvořený (realizovaný) jiným elementem
  • Serving – element používá jiný element
  • Access – element pracuje s pasivním elementem
  • Association – element nějak souvisí s jiným elementem
  • Influence – element pozitivně nebo negativně ovlivňuje jiný element

Triggering – mezi elementy je časová souslednost
Flow – mezi elementy dochází k tokům dat, informací apod.

Detailní vysvětlení vazeb si necháme na později, nicméně:

Snažte se již od začátku používat vazby správně. Když to necháte na později, budete se těžko zbavovat špatných zlozvyků.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *