Pravidlo 1: Názvy případů užití a aktérů
Obecně platí, že prvek v UML nemusí mít název. Pro případ užití (prvek UseCase) a aktéra (prvek Actor) však UML definuje omezení nazvaná shodně must_have_name. Již z názvu plyne, že pokud použijeme některý z uvedených prvků, tak jej musíme pojmenovat.

Jméno může být libovolný řetězec s libovolnými znaky (tedy i české, mezera a další). Případ užití by měl mít v názvu slovesnou vazbu.
Co na to Sparx EA?
Při vytvoření prvku Sparx EA standardně nějaký název přiřadí. Ovšem umožní nám nemít název žádný, a to i v případě aktérů a případů užití.
Douška
Tento článek je součástí seriálu 30 pravidel UML. Pokud jste ještě nečetli, podívejte se na výchozí článek. Ostatní články můžete dohledat pomocí štítku 30 pravidel UML.
Chcete vědět více? Objednejte si knihu UML pro analytiky nebo navštivte některé mé školení. Některá z nich jsou online.