Informační toky milují především integrační analytici a architekti řešení. Jedná se o velmi efektivní znázornění, že z nějakého zdroje tečou data k nějakému cíli. Těmito zdroji a cíli bývá nejčastěji komponenta, ale nemusí tomu tak být.

Existuje totiž pravidlo nazvané sources_and_targets_kind, které povoluje mít za zdroj či cíl informačního toku tyto prvky:

• aktér,
• uzel (používaný v diagramech nasazení),
• případ užití,
• artefakt,
• třída,
• komponenta,
• port,
• vlastnost (property, např. atribut třídy),
• rozhraní,
• balík,
• uzel aktivity,
• oblasti (používané v diagramech aktivit, anglicky partition),
• libovolné chování (tedy např. aktivita) a
• specifikace instance (pokud její klasifikátor není nějaký vztah).

Seznam je to úctyhodný a pro praxi naprosto dostačující.

Co na to Sparx EA?

Jestliže budete chtít udělat informační tok mezi prvky, kde nemá co dělat, Sparx EA zobrazí chybové hlášení a vztah nevytvoří.

Douška

Tento článek je součástí seriálu 30 pravidel UML. Pokud jste ještě nečetli, podívejte se na výchozí článek. Ostatní články můžete dohledat pomocí štítku 30 pravidel UML.

Chcete vědět více? Objednejte si knihu UML pro analytiky nebo navštivte některé mé školení. Některá z nich jsou online.